Má bakalářská práce se zabývá tématem reklamy a ekologie. Můj prvotní impuls pro vytvoření této práce nastal v momentě, kdy jsem začala vnímat reklamní svět kolem sebe (bylo to v době covidu-19, kdy si myslím, že na nás reklama měla největší vliv). Zamýšlela jsem se nad tím, jak je reklama neodmyslitelnou součástí našich životů. Jak to, že mám pořád v hlavě obrázky billboardů, které jsem viděla v dětství? Jak to, že si pořád dokážu vybavit hlášky z reklamních přestávek v televizi? Začala jsem si uvědomovat moc reklamy a fakt, že je všude. Zahaluje nám výhledy na krajinu, nenechá nás se v klidu dívat na film nebo poslouchat hudbu, visí po ulicích, valí se po chodbách a končí dokonce ve schránkách našich domovů.

Proto se dostávám k mé prvotní akci, a to vytvoření falešného Kaufland katalogu. Zrovna katalog Kaufland byl ten, na který jsem v době mého rozmýšlení nad reklamou narážela nejčastěji. Hlavně u mé babičky, která nám v době Covidu-19 zatrhávala v Kaufland katalogu zboží, které chtěla nakoupit. Tady se dostávám k otázce:"Proč zrovna Kaufland?" Zkrátka mi byl nejvíc na očích.

Rozhodla jsem se vytisknout 150 kusů katalogů a roznést je do schránek paneláků, které se nachází kousek od galerie Xoxo, kde budu vystavovat zbytek mé praktické části bakalářské práce. Na základě pozvánky, která bude umístěna na zadní straně katalogu, se může dojít podívat kdokoliv, komu se můj katalog dostal do rukou.

Jak už jsem málo nastínila, reklama mi přijde toxická, hlavně v tom, jak se snaží být dokonalá. Představuje nám nezdravé ideály a učí nás špatným životním hodnotám. Snaží se nám mermomocí prodat štěstí, krásu a bezstarostný život. Nápad nahrazení originálních produktů odpadem pramení právě odtud. Do katalogu umisťuji nechutný, špinavý a nepoužitelný odpad místo dokonalých produktů.

Tady se dostávám k tématu estetiky v reklamě, které mě taky dost zajímá, a sama jsem si to chtěla vyzkoušet. Den 22. dubna je dnem Země, a tak jsem si řekla, že to může být dobrá příležitost se opět zapojit. Šla jsem tedy sesbírat odpadky, které se válely na zchátralém fotbalovém hřišti kousek od paneláku, kde bydlím. Největší množství nasbíraného odpadu tvořily obaly, plechovky a také různé PET lahve. Nejčastěji nalezeným produktem byly například PET lahve Kofoly nebo plechovky různých druhů piva. Rozhodla jsem se přenést si odpad do ateliéru, kde jsem se pokusila ho nafotit jako produkt určený k prodeji. Zároveň jsem přemýšlela o tom, jak bych si představovala, že by reklama mohla vypadat.

„Kdo ale vyhlásil, že reklama nemá ukazovat syrové obrazy? Který umělecký diktátor jednou provždy stanovil pravidla, podle kterých se reklama má či nemá chovat?”*

„Reklama je určena pro veřejnost. Měla by být pouličním uměním, zdobit naše města a vytvářet jejich atmosféru. Mohla by se stát hravou, fantazijní či provokativní částí tisku. Mohla by využít všech oblastí tvůrčích a imaginativních, dokumentaristiky a reportáže, ironie i provokace. Mohla by informovat o všech problémech, sloužit velkým humanitárním záležitostem, seznamovat s umělci, popularizovat velké objevy, vzdělávat veřejnost, být užitečná, avantgardní.”*

Důležité je si taky uvědomit, že: „V konzumní společnosti pozdního kapitalismu je konzumentem každý. Konzumovaní je jediným způsobem, jak si opatřit životní zdroje, ať už materiálně-funkční (jídlo, oblečení, doprava), nebo sémioticko-kulturní (média, vzdělání, jazyk).” Ano, abychom přežili, musíme konzumovat, co nám dnešní doba nabízí. Dnes už si jen velmi málo pěstujeme vlastní suroviny nebo chováme vlastní hospodářskou zvěř nebo dokonce šijeme vlastní oblečení. Přesto máme pořád svobodu, si vybrat. Přemýšlet o problému ekologie komplexněji a pečlivě si vybírat, co koupíme a za jakým účelem. Dnes máme již plno možností, jak se aspoň trochu snažit planetě pomoci.

Myslím si, že v dnešní době existuje již plno alternativ, které chtějí pomoci zlepšit úroveň ekologie a vším s tím spojené. Problém je v tom, že jen velmi malá část společnosti tyto možnosti využívá. Nikdo nejsme stoprocentní ale jsme v době, kdy by o těchto problémech měl aspoň občas přemýšlet každý z nás a pokusit se pomoct tuhle situaci zlepšit. Například:

← KLIK

Tím že už třetím rokem pracuji v reklamní a tiskařské firmě, mě téma reklamy zajímalo. Chtěla jsem si vyzkoušet její účinnost a prozkoumat její estetiku a vizuální jazyk. Vrátit se na chvíli k focení v ateliéru a zjistit zda půjde z nehezkého odpadu udělat aspoň na první pohled dokonalé prodejní zboží. Podobně je to i s katalogem Kauflandu akorát obráceně. Celou tuhle práci bych shrnula jako satirickou reklamní kampaň, která ale poukazuje na vážný problém a zároveň si užívám proces vizuální hry estetizovaného, či neestetizovaného odpadu.